Intriky

TÝDEN.CZ

Pochybovat je lidské a za pochybnosti nelze trestat.

Jak příznačné načasování. Vladimír Stwora vydavatel webzinu Zvědavec byl 21. srpna 2009 odsouzen,  údajně podle § 261a trestního zákona. Je to trestný čin podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Nebudu zde polemizovat s paragrafem, který byl použit, neboť s našimi soudci je to ztráta času. Nejsme schopni dostat za mříže miliardové  i milionové zloděje a podvodníky,  ale naše justice a soudy jsou schopniy vynášet rozsudky a rozhodnutí na politickou objednávku, v rozporu nejen s právem, ale i s logikou.

Žijeme v době, kdy v této zemi je možné vše, ale trestat za uveřejnění českého překladu popíračského textu  Cassidyho: The Holocaust and the Four Milion Variant je totální blbost. Otázkou je, kdo v této zemi neustále rozdmýchává snahy po omezení svobody slova a snaží se lidi známkovat a zneužívat zákonů této země k omezování svobody slova? To nemůže být jedna osoba, ale snaha hlupáků, opět lidi narvat do jedné uniformy a pokud nechtějí, tak zneužít zákona a potrestat nás. Prostě my tě naučíme poslouchat i kdybychom tě měli zavřít.

Nedávno se diskutovala otázka nějakého bývalého soudruha, který nám tvrdil, že válku rozpoutal bývalý Sovětský svaz tím, že podepsal smlouvu s Německem tzv. pakt Ribentrop-Molotov. Zajisté tento pakt a tato smlouva byla určitým popřením toho, co tehdy SSSR hlásal, ale takto vytržena z kontextu doby, je to tvrzení stejně pochybné jako tvrzení Cassidyho. Nic to však nemění na skutečnosti, že každý má právo svoje pochybnosti vyjádřit. Já nevím kolik milionů židů bylo vyvražděno  a musím se spoléhat na informace, které se různí. I kdyby to však byl jen milion nebo tisíc je to neospravedlnitelná vražda. Neznamená to však, že není možné připustit diskuzi o tom, zda jsou uváděna čísla pravdivá. Zveřejnění jednoho textu, jednoho popírače není ničím jiným, než uveřejněním něčeho o čem se mluví, ale mnozí neví co se tam píše.

Klasika, která byla v době minulé, předminulé a je i dnes. Hromadně jsme odsuzovali něco, co jsme nikdy nečetli. Mnozí z těch, kteří v době minulé byli také zavíráni za své psaní, nebo myšlenky. se dnes chovají hůře, než ti co je trestali v době minulé. Ti překabátění se nezměnili. Kam jsme tedy došli od revoluce? Den ode dne se utahují náhubky a den ode dne jsme více sledováni. Nikdo z nás neví, kde Velký bratr umístil ve městě kamery a jestli nás nesledují i v ložnici nebo na záchodě. Počítají kolikrát za týden jsme v hospodě, odkud jsme telefonovali, kolik máme na kontě, jaké máme milenky a kolik utrácíme v obchodě. Za toto špiclování není nikdo potrestán, ba naopak děje se tak, se souhlasem státních a justičních orgánů. To je katastrofa, ne uveřejnění něčeho o čem se ve světě píše. Každý nás může prásknout.. Naše banka, náš operátor, náš lékař, náš zaměstnavatel i náš domácí, pardon majitel.

Nikdo nám však nesmí ani nemusí na nic odpovídat. Zlodějská radnice, zkorumpovaná policie,  zkorumpovaní státní zástupci a soudci, zkorumpovaná banka nebo zkorumpovaný operátor. Všem dáváme svoje peníze a oni se k nám chovají s odpuštěním jako prasata. Nesmím vědět o čem se diskutuje ve světě a smím jen přežvykovat jednostranné zprávy v našich novinách. Je málo periodik, které si dovolí psát objektivně. Většina už je zaprodaná vládnoucí mafii a píše to co chtějí slyšet. O televizích ani nemluvě. Den po dni se z nich až na malé vyjímky stávají zbytečné hlásné trouby svých majitelů a zaprodané bedny. Opět mluví všichni na objednávku. Pan Stwora udělal záslužnou věc, umožnil nám, se seznámit s něčím, co vyšlo a je možné si to přečíst. Lidé nejsou ovce a ti co se o tyto věci zajímají si umí udělat svůj názor. Stejně jako Mein kampf, to bylo keců a většina lidi se dokousala do poloviny a zavřela s nechutí tuto slátaninu.Stejně tak, jako žádný dnešní ani bývalý soudruh nikdy nepřečetl žádné učení Lenina a Stalina do konce. Fráze a dnes opět jen fráze. Sliby a lži. Nejhorší je, že soudy jsou v této zemi tak nedůvěryhodné, že jejich vliv se bude dříve či později vynucovat silou. Neposlouchá je nikdo a nikdo jim nevěří, tedy věří jen pokud vynesou takový rozsudek, který se hodí. Nikoho nezajímá v kolika případech si dělá sama justice a soudy ze zákonů legraci.

Nesouhlasím s odsouzením pana Stwory a chci, abych měl právo se svobodně rozhodnout co budu číst. Třeba i to co se někomu nelíbí. Pochybovat je lidské a za pochybnosti by se trestat nemělo.  Skutečně nevím kolik milionů židů zahynulo, ale nesouhlasím se zabitím ani jednoho člověka, ať je to pro prachy nebo pro sebelepší ideály.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
   Hodnocení  8.32