Intriky

TÝDEN.CZ

Zůstaňme jen u toho morálního odsouzení a propusťme Brožovou - Polednovou z vězení.

Procházím různými novinami a čtu zprávy o jediné potrestané osobě, z doby minulé, pokud k tomu nepočítám soudruha Štěpána. Nadpisy k  tomuto případu spíše vyvolávají pocit, že na našich soudech sedí lidé naprosto stejní, jen slouží jiným pánům. Soud definitivně nepřeruší trest Brožové – Polednové, Soud zamítl žádost Brožové - Polednové o přerušení trestu a Ústavní soud odmítl stížnost Brožové – Polednové. Kdybych nežil v této zemi, myslel bych si, že se lidé tady zbláznili. Znám však naši justici velice dobře a vím co umí zplodit za nesmysly, proto mě může těžko něco překvapit. Není to však jen náš problém, ale i souzení devadesátiletého diktátora Pinocheta, který v roce 2006 zemřel nebo skoro devadesátiletého dozorce z doby fašismu, už není spravedlnost, ale hloupá msta. Tito lidé už ani nechápou za co jsou trestaní. Mít radost z toho, že dostanu takové staré, nemocné a nemohoucí lidi za mříže, mi připadá  hloupé. Odsoudit ano, do kriminálu bych je však neposílal.

Nemá cenu neustále dokola opakovat, jaká byla padesátá léta. Stejně tak nemá cenu psát o tom, kolik lidí velmi vzdělaných a schopných, stálo na straně toho, co se tehdy dělo. A nemá už vůbec žádnou cenu psát o tom, že vyrovnání s minulostí je velmi bolestivé a těžké. Každý z nás, kdo v té době žil nese svůj díl odpovědnosti za to co se dělo. Místo toho nám lidé z té doby, kteří sloužili minulému režimu vládnou. Kdo mohl studovat?  Kdo mohl cestovat? Kdo dostal pas? Kdo mohl pracovat ve vysokých funkcích, psát, zpívat, hrát a zajišťovat světlou budoucnost svých dětí? Převážně členové KSČ a to převážně velmi kovaní, nebo vyčůraní. Musel bych se považovat za hlupáka, pokud bych nedodal,  že i v té době byli věci dobré a zlé. O tom co bylo špatné, není třeba vést diskuze, protože se o tom píše v každém periodiku a hovoří v každé televizi. Jen někdy mám pocit, že se minulost spíše upravuje podle přání bývalých a dnes převlečených, než pravdivě vysvětluje. Protože o tom jak to skutečně bylo,  všichni co v tom režimu žili dobře vědí.

Rozuměl jsem tomu, že jde o to, potrestat Brožovou – Polednovou v jejich osmdesáti šesti letech, za její roli, jako bývalé prokurátorky v padesátých letech. Chápal jsem i to , že trest by měl být vynesen a měl by se stát jakýmsi varováním. Varováním před tím, abychom si dali pozor na to, zda justice a režim svého postavení nezneužívá. Abychom nedopustili, aby se politici a justice mohli spojit v jednu mafii. Hlavně by jsme měli dát pozor, aby politici a justice se nedali dohromady a opět neubližovali lidem. Někdy mi připadá, že už se tak dávno děje. V Plzni si dokonce mafie vychovávala svoje právní rychlokvašky, stejně jako v době minulé.

Mnozí novináři z různých médií psali o nutnosti vynést trest s tím, že nemůže být ani řeči o nějakém pobytu ve vězení. Jedná se přece o starou ženu a my přece nechceme, aby si poslední dny života odpykávala  v kriminále, ale chceme,  aby ten trest byl morálním odsouzením a poučením, pro příští generace. Kamenujte mě jestli píši lež. Konečně se našel soudce, který se tohoto činu ujal a mnoha žádostem ze strany mnoha médií a různých  komunistických antikomunistů vyhověl. Bohužel vyhověl, vynesl trest, ale dostal tyto hlasatele msty za každou cenu do nepěkného postavení. Nevynesl žádné morální odsouzení, ale tvrdý trest. Srovnejte tento případ např. s LTO a jde mráz po zádech. Viníci nahoře jsou venku a bílí koně byli odsouzeni. Vraždilo se tam jako v amerických akčních filmech. V tomto případě poslal soud tuto starou ženu do vězení natvrdo, na  šest let a vykašlal se na nějaké morální odsouzení. Je to něco podobného jako vynést trest smrti.  Představa přežití více méně z říše snů.

Když vidíte přehazování případu Brožové – Polednové od soudu k soudu a postoj prezidenta republiky k udělení milosti, musíte si připadat jako v Kocourkově. Nějaký dobrodinec to vymyslel, naplánoval a pak se dostal do situace, kdy neví co s tím. Všechny instituce soudní se nechtějí do toho případu zaplést, aby nebyly obviněni z nadržování komunistům nebo dokonce prohlášeni za komunisty. Prezident republiky správně poukázal na to, že nemůže suplovat soud. Takže nakonec Brožová – Polednová prožije svůj zbytek života ve vězení?

Jsem jeden z těch, který žil v té době také. Za všechny špatnosti a zla nesu nedílnou odpovědnost, jako každý z těch co tehdy žili, studovali a pracovali. Jezdili na chaty a užívali si výhod reálného socialismu. Mluvit seriózně o tom, jak to bylo, by znamenalo, aby svoji odpovědnost převzali i ti co dnes vládnou.  Brožová – Polednová svůj trest dostala, dokonce si z něho už něco odpykala. Nebylo by na čase ji z vězení propustit? Zavání to pomstou ubohých a zbabělých, kteří se stali hrdiny ve chvíli, kdy válka je dobojována. Propusťme Brožovou – Polednovou na svobodu a přestaňme se  chovat stejně jako se chovali ti které trestáte. Vím, že tento příspěvek nebude přivítán a bude velmi kontraproduktivní, ale myslím si, že jsme si už všichni té msty užili dost a mohli by jsme se zachovat jako lidé. Byla potrestána a dostali jsme morální satisfakci. O to přece šlo, nebo ne? Dopřejme jí zbytek života na svobodě. Soudce by neměl být kat, to stejné odsuzujeme v padesátých letech. Najednou se v této zemi všichni chováme jako kdybychom ztratili paměť. Nevadí nám, kdo nám vládne, ale vadí nám udělat gesto, které neznamená nic jiného, než  obyčejnou lidskost. Síla člověka není v tom, že páchá zlo, ale síla člověka je v tom, že dovede používat i rozum. Nevím jestli bych se chtěl dožít 87 let, spíše však ne, ale jedno vím jistě, že v takovém věku, už by se do vězení mimo těžkého zločinu spáchaného dnes, dávat nemělo. Mohla by si minimálně odpykat trest v domácím vězení, aby byli spokojeni fanatičtí antikomunisté nebo být propuštěna na svobodu. Věřte ta už nikomu nic udělat nemůže a svojí vinu si ponese sebou až do smrti. Tak jako my všichni obyčejní smrtelníci si neseme svoje viny.  

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
   Hodnocení  8.64