Na nostalgii a pomstě se nedá založit volební program ani návrat do politiky.
20.01.2010 06:00
Již od počátku sleduji klikatou cestu Miloše Zemana, která má skončit jeho návratem na politické výsluní. Považuji Zemana za velice silnou osobnost a proto musím napsat, že určité šance jeho strana má. Dovolím si dokonce napsat, že pokud budou nadále v Ústeckém kraji převládat praktiky hodné mafiánských kmotrů, bude mít v tomto kraji šanci dosti slušnou. Nevěřím však, že to bude z důvodu programových nebo kandidátky, ale jen proto, že se zde postaví on osobně a v našem kraji je spousta lidí, kteří cítí vůči ČSSD velikou křivdu a veliké zklamání. Toto může mít vliv na výsledek Miloše Zemana ve volbách.
Za Zemana jsem vstoupil do ČSSD a prožil jsem pod taktovkou Miloše Zemana dobré i špatné. Miloš Zeman vynikal hlavně schopností, rozumem a vědomostmi, kterými předčil většinu politiků v této zemi. Zažil jsem opoziční smlouvu, se kterou jsem bytostně nesouhlasil, ale podepsali ji dva lidé, kteří skutečně uměli držet dané slovo. To je to, co se dneska nenosí, hlavně v politice. Přiznejme si, že podraz na Zemana při volbě prezidenta republiky, přivedl ČSSD do krizového stavu, na jehož konci mohl být i rozpad sociální demokracie. Teprve příchod Paroubka znamenal blýskání se na lepší časy a nakonec i úspěšný návrat ČSSD na výsluní.
Když došlo před volbami v roce 2006 ke spojení nebo lépe řečeno k vzájemné podpoře mezi Paroubkem a Zemanem, dokázala ČSSD z toho vytěžit maximum i ve chvíli, kdy se zdálo , že zvítězí jasně ODS. Samozřejmě nikdo nemohl ani ve snu očekávat, že by Paroubek pustil Zemana znovu k možnosti ovlivňovat dění v ČSSD. Proto muselo dojít k rozchodu a nakonec i k tomu, že v těchto volbách budou stát s největší pravděpodobností Paroubek se Zemanem proti sobě. Zeman udělal jednu velikou chybu, že opustil ČSSD a nesnažil se udržet tzv. zemanovskou platformu uvnitř strany. Ještě větší chybou bylo, že Zeman odešel ze strany takovým podivným způsobem. Nikomu neřekl ani slovo, nerozloučil se ani se svými přáteli, kteří si ho vážili a scházeli se s ním v Praze na Rybníčku. Je to záhada, proč Zeman odešel v době kauzy lichváře Altnera, kde v jeho vinu nevěřil nikdo. Zeman se nikdy nechoval jako mafián. Odešel, aniž by cokoliv konzultoval se svými přáteli, aniž by poděkoval za vše co pro něj dělali, opustil je jako malý kluk. Jestli ho k tomu donutil jeden exhibicionista svým vtipným udáním, pak je třeba říci, že už to nebyl ten Zeman, kterého jsem znal.
Ponechávám stranou Paroubka a jeho rádce, se kterými nesouhlasím a tvrdě i veřejně odsuzuji, že Paroubkovi může radit Dimun. Je to výsměch všem sociálním demokratům, kteří Dimuna pamatují na ministerstvu spravedlnosti, jako mluvčího té justiční mafie, proti které dnes naše spolustranička Benešová bojuje.
Zeman se v poslední době také obklopuje velmi podivnými lidmi, kteří vyvolávají v lidech spíše obavu, než chuť podpořit nově vzniklou stranu. Znám zde lidi, bývalé členy ČSSD, kteří přivítali vznik této strany a velice záhy poznali na vlastní kůži, že Zemanova strana není žádný zaopatřovací ústav, ale mnohde je horší, než samotná ČSSD. Zuří tam daleko větší boje a hlavně tam vládne touha po pomstě a po vyřizování účtů. Program SPO je nijaký a těžko definovatelný. Až příliš z něho čiší snaha za každou cenu látat díry v programech druhých stran. Mnoho členů v Zemanově straně jsou bývalí ministři, kteří spíše nostalgicky vzpomínají na dobu jejich vládnutí tzv. vlády sebevrahů, než by mohli nějakým citelným způsobem zasáhnout do voleb. V SPO probíhá boj mezi těmi co si říkají, že nezradili a mezi těmi co někdy šlápli Zemanovi na kuří oko a chtěli se vrátit. Melčák také není okrasou řad SPO. Je spíše odstrašující ukázkou, kdo se Zemanem spolupracuje. Je málo lidí, kteří neznají Melčáka a jeho zradu. Personální politika je vskutku chaotická a převládá až příliš evidentní snaha o pokoření ČSSD a Paroubka.
Jestli toto má být hlavním programem nově vzniklé strany, pak je třeba velice vážně uvažovat nad tím, jaký to má smysl? Za prvé pomstít se, zničit Paroubka a tím se znovu dostat k moci v ČSSD. Za druhé ubrat ČSSD nějaké procentní body a tím jí oslabit v parlamentě, a oslabit pozici Paroubka. To je asi tak všechno. Schází mi tam skutečná snaha, udělat něco pro lidi a nastolit změnu. Právo v této zemi dostává na frak a bohužel se na tom velkou měrou podílejí politici, hlavně zákonodárci. Už jsem se setkal se spoustou lidí, kteří si kladou stejné otázky jako já a stejně jako já se přiklánějí k názoru, že na pomstě a nostalgii se nedá postavit program ani vyhrát volby. Zeman i jeho strana by museli udělat daleko více pro lidi a hlavně je přesvědčit, že s nimi přichází změna k lepšímu. To co dosud vidíme na žádnou změnu nevypadá ani nedává žádnou naději. Mezi hlasy pro Zemana budou také hlasy zklamaných sociálních demokratů, kteří už se nemohou dívat na to, co se kolem nich v Ústeckém kraji děje. Ale to už je o něčem jiném.
Vytisknout
Poslat
