Intriky

TÝDEN.CZ

25. 9. 2018
Rubrika: O politice

Plíživá diktatura aneb Babišovo údolí.

Autor: Jan Piegl

16.12.2014 06:00

Dalo by se říci, že teď už máme co jsme chtěli. Babiše na všední den i na neděli. Sledovat Babiše při politické práci je doslova kouzelné. Ten člověk nezná nic jen ukazovat na druhé a vyhlašovat podezření aniž je může dokázat. Prostě typické žalování nebo bonzování jak je komu libo. Obviňování opozičních i koaličních politiků a vymýšlení podezření na druhé je Babišovo hobby. Pracuje ve stylu podle sebe soudím tebe. Do dnešního dne nikdo neviděl program hnutí ANO, který si zatím zakládá na vytahování králíků z klobouku. Jedno však už víme. Babiš nechce na Hrad dělat prezidenta, ale chtěl by do Strakovky dělat premiéra a to nejraději bez Parlamentu a se zaměstnanci Agrofertu. Prostě náš vůdce. Vůbec nevidí, že je ve střetu zájmů, který Evropa nezná a dokonce ve světě kromě několika banánových republik není nic podobného.

Babiš, jeho politika i přání směřují k diktatuře Agrofertu a odborníků, kteří nejsou odborníci schopnostmi, ale většina z nich je všehoschopná. Prostě odborníci, které určuje vůdce Andrej Babiš. Jenže cesta k diktatuře je dlážděná dobrými úmysly. Chci však věřit, že tato země a voliči to nikdy nedopustí i když se u nás může stát všechno. I když diktatura vypadá na začátku velmi dobře. Jde vždy o nadšení, které je spojeno s oddaností vůdci, což může ve chvíli nastoleného tvrdého pořádku, který se skrývá za různá pozlátka vést ke zlepšení vývoje hospodářství. Samozřejmě diktatuře napomáhá jednostranná propaganda a skrytá i otevřená cenzura. Diktatura mnoha lidem připadá příjemná, protože je pravým opakem demokracie, která byla před tím než diktatura přišla. Jenže diktatura stojí na zákazech a jak se zvětšuje odpor proti zákazům musí stát stále více používat proti lidem sílu. V lidech doutná stesk po svobodě a tak přichází tlak ze strany lidí na její konec.

Diktatura musí hledat další možnosti v ekonomice a ty  nejsou, ale hlavně nepřítele v řadách občanů nebo v zahraničí. Přichází stále větší zákazy a používání donucovacích prostředků. Lidé se stávají otroky, které diktatura nutí pracovat stále větší rychlostí za stále horších podmínek a za ubohou mzdu. Snaha diktátorů po moci a prosazení svého začíná postrádat jakoukoliv logiku a touha po svobodě je čím dál větší. Násilí které produkuje stát je stále častější. Lidé jsou zlomeni a stát je zničen. Trpělivost končí a lidé jsou zoufalí. Nejhorší na tom je, že potom lidé padají ještě více na hubu než dříve.Každý diktátor to dobře ví a je mu to jedno. My ale přece nechceme být zaměstnanci Babišova Agrofertu, ale svobodnými voliči. Lidé přece nemají zájem sloužit lidem, jako je Babiš, Faltýnek nebo Brabec.Oni by měli sloužit nám. Lidi nedejte se podvést!  Zatím Babiš jen ukazuje na druhé, ale už by měla nastat chvíle, kdy se začneme ptát co udělal on, jeho ANO a jeho odborníci pro lidi. Zatím nula od nuly pojde.  



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  8

Diskuze

Jan Piegl

Politika převážně vážně a jiná legrace.
portret.jpg
Oblíbenost autora: 8.42

O autorovi

Jsem starý a ubrblaný dědek, sociální demokrat, kterého štvou politici.

Kalendář

<<   září 2018

PoÚtStČtSoNe
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930

TÉMATA
 
OSOBNÍ TÉMATA
 
 
ODKAZY