Intriky

TÝDEN.CZ

28. 5. 2018
Rubrika: O politice

Dědictví aneb horor po Česku.

Autor: Jan Piegl

04.03.2016 06:00

Setkali jsme se náhodou v hospodě u pivka a slovo dalo slovo. Pracuje na stavbě jako řidič stavebních strojů. Překvapil mě, když se mě zeptal jestli jsem někdy dědil? Mohl jsem s klidným svědomím říci, že už je to velmi dávno a vládla tady totalita. Smutně se na mě podíval a povídá, tak to jsi měl velké štěstí. Dnes je to horor jako všechno co se u nás týká zákonů, práva nebo spravedlnosti. A začal mě vyprávět příběh s dědictvím, kterému se nedá říci jinak než blbci v akci. Poslechněte si i vy vyprávění jednoho co dědil v Česku.

Na jaře mi zemřel bratr a já jako jeho jediný příbuzný jsem se stal také jediným dědicem. Zároveň na mě a moji rodinu dopadla katastrofa. Nepatříme k těm bohatým, kdy všechno za vás vyřizují právníci nebo různí pomocníci. Zajistili jsme pohřeb, kdy cena se dnes pohybuje i za ten levnější kolem dvaceti tisíc korun. Se vším co k tomu patří jste na třiceti tisicích a jste rád, že jste to zvládl. Jenže my nemáme peněz nazbyt, tak nám nezbývalo na placení ostatních položek a vznikaly dluhy. Na ty jsme byli upozorněni v řádu týdnů a hned jsme věděli, že za neplacení přibude penále a různé úroky. Nekončilo to pohřbem, ale museli jsme zaplatit odhadce nemovitého majetku a platit vodu, elektřinu a další chod v domě mého zesnulého bratra včetně, aby dřív než se dostaneme k notáři nespadl někomu na hlavu. Po sedmi měsících, kdy jsme předložili vše co bylo k dispozici jsem byl pozván k soudnímu komisaři tedy k notáři a konečně došlo na dědění.

Notář:

Po sečtení aktiv a pasiv jsem se přiblížil na dohled k milionáři. Částka věcí movitých i nemovitých činila málo přes 800 000 korun. Z toho domek s menší zahradou a stodolou činil přes 500 000 korun, peníze na hotovosti 180 000 korun a zbytek, zařízení, přeplatky a pohledávky hlavně u České pojišťovny celkem 120 000 korun. Soudní komisař vlastně toho moc nezjistil nebo skoro vůbec nic a některé podrazy České pojišťovny řešil dodatečně telefonicky. Bylo mu slíbeno, že všechno se mnou Česká pojišťovna srovná a další částky už se tahat do dědického řízení nebudou. Sepsáno, vyřízeno a podepsáno. Zaplatil jsem dalších dvanáct tisíc, které jsem si musel půjčit s tím, že vrátím o něco více a v té chvíli jsem už do získání dědictví dal našich bezmála osmdesát tisíc korun aniž bych něco dostal nebo měl. A právě v té chvíli začala trnitá cesta za dědictvím.

Banka:

Po nabytí právní moci rozhodnutí soudního komisaře moje kroky vedly do banky abych skoro po roce mohl dostat zděděné peníze a hlavně zaplatit dluhy, které naší rodinu doslova dusily a tlačili na dno i když jsem už skoro měsíc byl skoro milionář. V bance si úřednice důležitě prohlédla rozhodnutí od soudního komisaře-notáře a se sladkým úsměvem na rtech mě sdělila, že to okopíruje a k penězům se dostanu, tak za dva měsíce. Na můj nechápavý pohled jsem byl informován, že za prvé musí právníci banky prozkoumat jestli ten papír není pokus o podvodné vylákání peněz a to potrvá minimálně čtrnáct dní a potom existuje tzv. výpovědní doba, která je měsíc. Takže za dva měsíce budu mít peníze k dispozici. Na moji otázku co s věřiteli a kam utéci před žalobami bylo jen pokrčení ramen a odpověď, že to není jejich problém. Tato banka však naprosto klidně za člověka už skoro rok mrtvého stále strhávala peníze podle jeho trvalých příkazů ještě z doby pokud žil. A nikdo včetně notáře toto šílenství nemohl zastavit. Největší částky šli na penzijní připojištění a na životní a úrazovou pojistku. Ani jedno ani druhé už nebude mrtvý bratr nikdy potřebovat. No nic je třeba jít uprosit věřitele, ale těm už se čekat nechce a přichází první žaloby. Ale to přece v tom našem Českém cvokhauzu je normální. To jsem však nevěděl, že největší lupič přijde teprve na řadu.

Česká pojišťovna:

Jelikož bratr bydlel ode mě ve městě vzdáleném skoro 200 km snažil jsem se vyřídit vše v jeden den nebo nejdéle do dvou dnů, abych se mohl vrátit zpět. Navštívil jsem Českou pojišťovnu v okresním městě bratrova bydliště, kde všechny pojistky vyřizoval. Penzijní pojištění údajně neexistuje a bylo zrušeno před 16-cti měsíci a vyplaceno bratrovi. Na otázku jak je tedy možné, že i po ukončení penzijního pojištění se dále strhávala částka na penzijní fond a stále se z účtu strhává i po smrti bratra nastalo mlčení. Bylo mi to divné již před tím, kdy jsem se snažil do této podivné instituce dovolat a domluvit se na setkání. Ve chvíli kdy jsem začal hovořit o srážkách i po ukončení penzijního pojištění ba dokonce po smrti přestala se mnou operátorka komunikovat s tím, že mě přepíná jinam, ale tam se ozvalo, že nikdo není přítomen, abych zanechal svůj telefon, že se se mnou dané oddělení spojí. Kdyby záleželo jen na nich nikdy by se o to ani nepokusili. Když jsem přišel osobně nešlo dělat hluché, ale blbé ze sebe i ze mě dělali dál. Po delším hledání mě úřednice ujistila, že nějakým omylem se na stejnou smlouvu skoro rok a půl peníze valí, ale nikdo neví proč. Požádal jsem tedy o doklad, že penzijní pojištění bylo řádně ukončeno a zbytek peněz byl doplacen. Tolik neochoty a arogance se nedá zažít ani u nás ve chlívě. Inu nakonec jsme se dohodli, ale vyřešeno není nic. Strhávání na životní pojistku po jeho smrti se řeší a nové placení na jinou smlouvu, které platil bratr ještě měsíc před smrti zkoumají právníci již několik týdnů. Tu už však nejde o omyl, ale o cílený a úmyslný podvod těch, kteří když jim něco nezaplatíte vy bývají krutí a bezohledně si přičtou penále.

A nakonec?

Konečně se ozvala  banka a bylo to dokonce o týden dříve než vyhrožovali. Asi právníci banky přišli na to, že nejde o padělek o týden dříve než se čekalo.  Pojišťovna to co se nedalo zapřít také vyplatila, ale kde vidí šanci obrat vás i o pár drobných nemají žádné výčitky. Zatím stále zkoumají a přemýšlejí. Není mi jasné nad čím. Už mi někdo radil, abych to dal soudu, ale věřte mi nemám se soudy v této zemi nejlepší zkušenosti a když vidím jak ničí lidi pro pár tisícovek nevěřím, že proti podnikatelsko-policko-justiční mafii má chudý člověk šanci. Spíš věřím na ty Boží mlýny. A hlavně na to, že i s nimi konečně někdo zatočí. Já jen mohu pomoci tím, že nebudu mlčet a všude budu tvrdit, že  Česká pojišťovna patří k váženým šmejdům. Jediné co šlo jako na dratkách je katastr nemovitostí a finanční úřad. Že by přece jen něco fungovalo nebo je to proto, že to dělají počítače a lidi jen koukají jak to běží? Nyní však nastává další starost. Uklidit a připravit vše na prodej zděděného domu a pozemku. Jen doufám, že tím to všechno končí a zbavím se všech dluhů. Tak si začínám myslet, že je lepší umřít než dědit. Kdo chce potrestat svoji rodinu ať z nich udělá dědice. Možná, že se na té druhé straně všichni brzy potkají.



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  10

Diskuze

Jan Piegl

Politika převážně vážně a jiná legrace.
portret.jpg
Oblíbenost autora: 8.42

O autorovi

Jsem starý a ubrblaný dědek, sociální demokrat, kterého štvou politici.

Kalendář

<<   květen 2018

PoÚtStČtSoNe
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031   

TÉMATA
 
OSOBNÍ TÉMATA
 
 
ODKAZY