Intriky

TÝDEN.CZ

24. 6. 2018
Rubrika: O politice

Nejsme bezmocní, jen pohodlní v činech i v myšlení.

Autor: Jan Piegl

22.03.2018 06:00

 

Když se tak kolem sebe dívám, vidím velkou pavučinu do které se lidé nechali chytit jako mouchy a neví kudy kam. Už dávno však vím, že lidé nejsou bezmocní, ale pohodlní nebo mají strach a v tom nejhorším případě dělají, že s jich to netýká. Nechtějí si pálit prsty. Protestuje se na ochranu svobody slova, ale jde o Českou veřejnoprávní televizi, která se se svobodou slova zrovna moc nepárá a objektivita je pro ni mnohdy neznámý pojem. Pokud se chce i nadále chovat tímto způsobem pak by bylo správné neplatit její laškování a nepodporovat toky peněz z ní jen vybraným uměleckým elitám. Proč nevoláme po svobodě slova jako celku a stále se snažíme zavřít hubu jen té druhé straně? Protestuje se proti Zemanovi jako proti prezidentovi, který zvítězil ve svobodných a tajných volbách, ale nevadí nám děravá Ústava, která potřebuje změnu jako staré boty na zimu. Protestuje se proti Babišovi, kterého zvolilo skoro 30% voličů z těch co se namáhali přijít k volbám a vůbec nechceme uznat, že volby proběhly naprosto demokraticky. Nevíme ještě nic o tom, jestli Babiš bude odsouzen a děláme z něho zloděje. Vadí nám Ondráček, který byl ve svých devatenácti letech u SNB a nevadí nám mnoho bývalých vysoce postavených bolševiků, kteří mají zase nová koryta a znovu rozhodují o našem bytí či nebytí. Honí se nuly a velká numera se nám smějí do tváře. Jednáme jako mimina ve školce, která ještě nechápou svět okolo. Mluvíme o rozdělené společnosti, ale ta byla a bude stále a kvádr se z ní nikdy nepodaří udělat ani kdybychom byli všichni z křemene. Jen v této době je kolem nás příliš mnoho zla, které vyhovuje právě politikům, kteří mají národ lépe pod kontrolou.


Když vidím jak dělají z lidí blbce kvůli referendu je mi zle z toho co jsme si zvolili. Asi se dá mluvit o tom jestli máme rozhodovat o vystoupení z Evropské unie, ale když jsme hlasovali o vstoupení proč ne o vystoupení? Proč však není možné hlasovat o změně naší Ústavy, krerou zákonodárci nejsou schopni změnit vždyť by mohlo jít také o ně. Ale Ústava je nás všech občanů této země a potřebuje vyspravit jak děravá rybářská síť. Je v ní nejen plno děr, ale i mnoho neřečeného, které nám potom při jejím naplňování vadí. Vláda nedostane důvěru, podá demisi a vládne jako by se nechumelilo a dělá kroky stejné jako vláda řádná až do úplného zblbnutí aniž by toto měla Ústava nějak zásadně ošetřeno. Spoléhat na zvyky a obyčeje může jen osel, který toho mnoho k životu nepotřebuje. Naše Ústava je na štíru s termíny jako by se jednalo o olomoucké sýrečky a ne o vládu, prezidenta, sněmovnu nebo senát. A tak bych mohl pokračovat dál. Proč takové referendum nejde a kdo se ho bojí? Tady vůbec nejde o nechápající lid. Jde o lid velice chápající, který by si mohl vynutit v referendu zrušení Senátu, úpravu voleb tak, aby nemusel volit lidi navržené stranickými sekretariáty a poslanci by museli chodit do práce stejně jako lidé nebo by si nevydělali ani na slanou vodu. A toho se bojí všichni jako čert kříže. Proč nejdeme do ulic pro změnu Ústavy, kde by mohlo být referendum a jeho rozsah uzákoněn. Je vůbec šance, že nějaké referendum mimo toho, které rozhodne o koupališti na dědině bude a kdo je odhlasuje? Proč řešíme výsledky demokratických voleb a nevidíme Ústavu, která tomu všemu nahrává.



 



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  10

Diskuze

Jan Piegl

Politika převážně vážně a jiná legrace.
portret.jpg
Oblíbenost autora: 8.42

O autorovi

Jsem starý a ubrblaný dědek, sociální demokrat, kterého štvou politici.

Kalendář

<<   červen 2018

PoÚtStČtSoNe
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930 

TÉMATA
 
OSOBNÍ TÉMATA
 
 
ODKAZY