Intriky

TÝDEN.CZ

19. 11. 2018
Rubrika: O politice

Svět na hlavu nepostaví ani chytrák v taláru i kdyby se podělal.

Autor: Jan Piegl

01.07.2018 06:00

 

Ponechám stranou fakt, že u nás zatím zákony nedovolují odnosit dítě dvěma gayům náhradní matkou a osobně to považuji za správné, neboť je to proti smyslu normální rodiny. Používám slůvko zatím záměrně, neboť vývoj spíše nahrává k budoucnosti úplného zblbnutí, kdy mnoho lidí v tomto státě už nebude vědět kam patří a kdo je jejich otec nebo máma. Není to tak dávno co Paroubek a jeho kohorta přivezli na hlasování jednoho poslance na kolečkovém křesle, aby se ve sněmovně prosadilo tzv. Registrované partnerství osob stejného pohlaví. Mám v dobré paměti jak nás tito lidé ujišťovali, že jim vlastně o nic nejde jen o to, aby se mohli navštěvovat v nemocnici nebo jinak právně se zastupovat. O právu se nejvíc mluví ve chvíli, kdy se páchá bezpráví. A adopce nikdy! Nejsme přece žádní vyděrači, ale lidé co chtějí žít v klidu jako ostatní. Je to však jako v té pohádce o Smolíčkovi a z těchto lidí, kterým společnost dala pardon se stali takové jezinky, které také slíbili, že jen dva prstíčky tam strčí a bylo vymalováno. Smolíček měl namále. Zachránil ho jelen se zlatýma parohama. Myslíte, že i my máme někde nějakého jelena? Podobné je to i registrovaným partnerstvím. Už nejde o právo být spolu, ale o zápis v rodném listě a právo dědit, být otcem i matkou a vlastně se vloudit do postavení klasické a normální rodiny. Prostě jde o snahu zlikvidovat náš právní i ústavní systém a udělat ze dvou mužů a dvou žen rodinu.

Nejhorší na tom je, že i u Nejvyššího soudu to vypadá jako kdyby nás obsadili gayové a lesbičky a lidi v talárech přestali dodržovat ústavu své země. Dokonce poslanci přemýšlejí o tom jak z rodiny udělat mišmaš, kde už nikdo a nikdy nebude vědět kam patří. Tak dalece jsme došli v lidském bláznění a je načase říci dost. Kdesi na obzoru se objevuje adopce dětí a o to šlo především. Nic nenaděláme s tím pokud se jedná o jejich vlastní děti, které mají tu smůlu, že si s nimi někdo škaredě zahrál na osud a postavil jim svět naruby od toho normálního. Budou mít najednou dvě maminky nebo dva tatínky, ale pustit se do experimentu s adopcí dětí z ústavů je hloupé, poťouchlé a nebezpečné. Je možné, že si děti zvyknou a přežijí, ale ani osud a ani svět se na hlavu postavit nedá jen proto, že pár lidí je jiných v oblasti sexuální. Trestat za to děti je nesmysl. Souhlasím s úpravou zákonů o dědictví, aby i zde nikdo nežil v právním vakuu, ale rodina se ze dvou žen a dvou mužů postavit nedá i kdyby se soudce podělal. Povídání o tom, že děti se v takových rodinách mají dobře je stejný nesmysl jako tvrzení, že to děti pochopí až vyrostou. Ono jim toho než vyrostou totiž moc nezbývá. Ale i zde může být výjimka jako všude. Můžeme mít různé názory, ale ani ti v taláru nedokáži, aby dva muži nebo dvě ženy zplodili dítě normální cestou. Je tady umělé oplodnění, ale těm dětem to skutečné rodiče nenahradí a muže do jiného stavu ani rourou nikdo nepřivede. Tak to prostě na světě je! Tolerance ano, ale revoluce jinak sexuálně orientovaných ne.


 



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  10

Diskuze

Jan Piegl

Politika převážně vážně a jiná legrace.
portret.jpg
Oblíbenost autora: 8.43

O autorovi

Jsem starý a ubrblaný dědek, sociální demokrat, kterého štvou politici.

Kalendář

<<   listopad 2018

PoÚtStČtSoNe
   1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930  

TÉMATA
 
OSOBNÍ TÉMATA
 
 
ODKAZY